Proč jsou ryby zdravé?

Doporučení tentokrát nemá být prospěšné ani tak hostům hotelů a restaurací – i když těm také – jako hostitelům. Podle západoevropské statistiky je totiž prý zaměstnání v gastronomických provozech zaměstnáním zdravotně rizikovým, neboť podle statistických zjištění právě kuchaři a číšníci ve zvýšené mířen trpí srdečními chorobami. Kovářova kobyla chodí bosa a právě ti, kdo se starají o dobré jídlo pro druhé sami jedí velice nepořádně a vlastně nezdravě o jejich způsobu života vůbec nemluvě.

Jak vznikají srdeční choroby

I přes příznivé změny v posledních letech Česká republika vůbec stále patří k zemím s nejvyšším výskytem srdečních infarktů, jejich počet sice klesá, ale stále jsou zodpovědné za největší počet úmrtí. Jedním z hlavních důvodů zvýšeného výskytu těchto onemocnění je nadváha, nedostatek pohybu a strava s vysokým obsahem živočišných tuků a cholesterolu. Tento nezdravý životní styl vede ke zvýšené koncentraci škodlivých tukových částic v krevním oběhu a k jejich usazování do stěny tepen.

Dříve se předpokládalo, že postupné usazování tuků v cévní stěně vede pomalému uzávěru tepny, který pak působí nedostatečný přísun kyslíku a dalších živin do tkání, které tepna zásobuje. Pokud je například zodpovědná za zásobování srdce, dochází k projevům nedostatečného zásobení srdce kyslíkem a dalšími živinami, což se projevuje bolestí na hrudi tak zvanou anginou pectoris. Pokud se tyto příznaky neléčí, dochází k poškození až odumření části srdečního svalu – infarktu myokardu, který může postiženou osobu zabít. Tato starší teorie tedy zdůrazňuje postupný uzávěr tepny.

Lékaři však zjistili, že pokud se tepna uzavírá postupně – po dobu několika let, angina pectoris se sice objeví, k nejnebezpečnějšímu onemocnění – infarktu myokardu však dochází méně často. Lidský organizmus se totiž při postupném uzavírání tepny brání vytvořením dalších tepen, které ji nahradí. Někdy se i sama postižená tepna může rozšířit a zabránit tak svému uzávěru.

Infarkt myokardu

Při vzniku život ohrožujícího infarktu myokardu většinou k uzávěru tepny dochází během několika minut a tělo už nemá čas na žádnou obrannou protiakci. Příčinou tohoto rychlého uzávěru je tak zvaný nestabilní – “výbušný” aterosklerotický plát. Výbušný plát je usazenina tuků v tepenné stěně, svou velikostí však nemusí tepnu významně zužovat, ale za určitých okolností je schopný způsobit její rychlý uzávěr. Ten vznikne natržením – prasknutím- obalu výbušného plátu, kdy jeho tukové jádro působí jako roznětka ke srážení krve. Následkem tohoto výbuchu tělo reaguje tak, jako kdyby se člověk řízl. Při běžném povrchovém říznutí do kůže se v místě poranění okamžitě objeví krevní sraženina a ránu uzavře. Pokud je poranění na povrchu těla, krevní sraženina zabraní vykrvácení.

V případě natržení nestabilního plátu se však sraženina vytvoří uvnitř tepny a během několika minut ji zcela uzavře. Jedná-li se o srdeční čili koronární tepnu, následuje infarkt myokardu a často i smrt. Jednou z častých příčin úmrtí je vznik zcela nepravidelných, chaotických srdečních úderů, kdy srdce pracuje zcela neúčinně – odborně řečeno fibrilace komor.

Takové sraženiny nad pláty způsobí asi dvě třetiny všech infarktů. Uzávěr se vytvoří během několika minut a není čas na nápravu. Řada postižených pacientů pak umírá dříve než se vůbec dostane k lékaři.

Jak se bránit pomocí léků

Byly již vyvinuty léky, které mají zabránit tvorbě krevní sraženiny; jedním z nejúčinnějších je přes sto let známá kyselina acetylosalicylová (aspirin). Současně se hledají léky, které by mohly ochránit srdce před vznikem zmíněné chaotické a neúčinné práce.

Jak aspirin, tak některé léky zabraňující nepravidelné srdeční akci již zachránily veliké množství pacientů. Kromě léků prodávaných v lékárnách však lékaři kladou důraz i na zdravý životní styl, který u osob náchylných ke vzniku srdečního infarktu může výrazně snížit hladiny škodlivých tuků a zabránit tak vzniku tohoto onemocnění. Příjem kalorií má být takový, aby stačil udržet ideální tělesnou váhu, člověk by měl mít dostatek pohybu, je dobré snížit obsah živočišných tuků, cholesterolu a soli. Bylo již opakovaně prokázáno, že těmito změnami lze riziko vzniku srdečního infarktu či mozkové příhody zmírnit, někdy i zcela odstranit.

Jak se bránit vhodnou výživou

K těmto doporučením v posledních letech přibylo i doporučení další: pravidelně přijímat rybí maso. Proč jsou ryby tak zdravé, když jsme v předchozím odstavci doporučovali snížení živočišných tuků? Těla mořských ryb především obsahují velké množství látek nazývaných omega-3-mastné kyseliny, které zřejmě mají schopnost zabránit výše popsanému procesu vzniku infarktu myokardu ve všech fázích.

Význam rybího tuku

Jak se na to přišlo? Před dvaceti lety vědci zkoumali, proč grónští Eskymáci méně trpí infarkty než jejich spoluobčané na dánském poloostrově, a to při stejné spotřebě tuků a masa. Nejpravděpodobnější vysvětlení našli ve větším přísunu ryb a v rybích tucích potom také zjistili již popsané omega-3 mastné kyseliny.

Co tedy dělají omega-3-mastné kyseliny v rybím tuku?

1. Bylo prokázáno, že dieta obohacená rybím tukem snižuje hladinu škodlivých tuků v krvi (především tak zvaných triglyceridů). Tím předchází vzniku aterosklerotických změn v tepnách. Izolované omega-3 mastné kyseliny jsou dokonce přímo používány jako lék ke snižování tuků v krvi u některých pacientů.
2. Kromě prevence aterosklerotických změn jsou schopny rybí tuky snížit krevní srážlivost. Proto i v přítomnosti výbušných plátů v rizikových místech (koronárních tepnách) se při pravidelném příjmu rybích tuků významně snižuje pravděpodobnost vzniku krevního sraženiny a uzavření tepny s následkem infarktu.
3. K dalším příznivým účinkům rybích tuků se řadí i jejich ochranný účinek přímo na srdeční sval. Rybí tuky chrání srdeční sval před vznikem již popsané chaotické akce (fibrilace komor).

Prospěšnost rybího tuku

Máme nějaké důkazy o prospěšnosti rybích tuků? V několika studiích zaměřené právě na příjem různých dietních doplňků včetně rybích tuků bylo zjištěno, že u mužů, kteří jedli více než jednu porci ryby týdně, byl významně nižší výskyt náhlých úmrtí (která jsou často způsobena infarktem myokardu).

Jaké ryby? Všechny ryby obsahují v tuku zmíněné prospěšné látky; o něco více je jich obsaženo v rybách mořských. Pozor je však třeba dát na ostatní “dary moře” – krevety, kraby, neboť tito živočichové obsahují kromě příznivých tuků i tuky méně vhodné a není doporučováno je jíst častěji než jednou týdně. Z hlediska prospěšnosti rybích tuků není rozdíl zda jsou ryby čerstvé, mražené, nebo konzervované. Je třeba se vyvarovat nadměrného požívání smažených ryb, kdy by jejich výhody mohlo snížit nevhodné složení tuků na smažení.

Jak často a jaké množství? Jak už bylo řečeno, doporučené množství jsou nejméně dvě porce týdně; u těch, kteří již trpí ischemickou chorobou srdeční je doporučováno i častější požívání ryb. Stačí běžná porce rybího masa (150-200 gramů). Ryby by měly spíše nahradit používané červené maso.

Jsou omega-3-mastné kyseliny obsaženy i jinde (pro ty co nemají rádi ryby)? V podstatně menším množství tyto látky obsahuje Źlistová zelenina a některé rostlinné tuky například Rama.

Závěr

Souhrnem řečeno: omega-3 mastné kyseliny snižují hladinu škodlivých tuků v krvi a tím omezují jejich usazování ve stěně cévní. Dále snižují krevní srážlivost – tím zabraňují vytvoření krevní sraženiny nad nestabilními-výbušnými aterosklerotickými pláty a uzávěru tepny. Mají pravděpodobně i účinek “protiarytmický” – zabraňují nepravidelné, chaotické a neúčinné srdeční akci, která ohrožuje život pacientů s probíhajícím infarktem myokardu.

Ideální dieta by tedy podle současných znalostí měla kromě jiného obsahovat méně živočišných tuků, a tyto živočišné tuky by měly být bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Tedy zjednodušeně řečeno: na jídelních lístcích by se mělo objevovat méně červeného masa a více ryb.